Zámek Dačice

Na pomezí jižních Čech a Moravy, v srdci malebného města Dačice, se tyčí elegantní zámek, který je skutečným pokladem české historie a architektury. Není to jen obyčejné šlechtické sídlo; je to místo, kde se snoubí italská renesanční elegance s noblesou klasicismu a kde se v 19. století zrodil vynález, který navždy změnil svět – kostka cukru. Zámek Dačice dýchá příběhy mocných šlechtických rodů, které jej po staletí formovaly, a jeho autentické interiéry vás přenesou zpět v čase. Pokud toužíte po výletu, který spojuje fascinující historii, architektonickou krásu a jedinečný příběh, Dačice jsou pro vás tou správnou volbou.

Stručná historie zámku Dačice

Příběh dačického zámku se začal psát v druhé polovině 16. století, kdy si jej jako své nové reprezentativní sídlo nechal postavit Oldřich Krajíř z Krajku. Původně renesanční stavba, navržená italskými mistry, se stala vzorem pro mnohé další na Moravě. Během následujících staletí zámek střídal majitele a prošel řadou úprav, především po požárech v 17. a 18. století, které mu vtiskly barokní prvky, například na zámecké věži.

Nejvýznamnější éra pro zámek nastala v roce 1809, kdy panství zdědil porýnský rod svobodných pánů Dalbergů. Ti zámek přizpůsobili svému vkusu a potřebám, sjednotili jeho vnější podobu v duchu klasicismu a interiéry vybavili v elegantním empírovém a biedermeierovském stylu. Právě za jejich působení, v místním cukrovaru, vznikla v roce 1843 první kostka cukru na světě. Po vymření rodu Dalbergů v roce 1940 a následné konfiskaci v roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a po rozsáhlé rekonstrukci byl zpřístupněn veřejnosti jako cenná národní kulturní památka.

Podrobná historie zámku Dačice

Historie zámku Dačice je barvitou mozaikou osudů šlechtických rodů, architektonických proměn a jednoho sladkého vynálezu, který se zapsal do světových dějin. Každé období zde zanechalo svůj nesmazatelný otisk.

Renesanční počátky za Krajířů z Krajku (1591–1610)

Ačkoliv v Dačicích již stál tzv. Starý zámek, rozhodl se Oldřich Krajíř z Krajku, poslední mužský potomek významného rodu, pro stavbu zcela nového, modernějšího a reprezentativnějšího sídla. Pro tento účel si vybral místo na horním náměstí a povolal italské stavitele, mezi nimiž je jmenován Francesco Garof da Bissone. První písemná zmínka o "Novém stavení Jeho Milosti" pochází z roku 1591. Vznikla tak velkolepá čtyřkřídlá renesanční stavba s arkádovým nádvořím, která se stala dominantou města a ukázkou nejvyspělejšího italského stavitelského umění na Moravě. Po Oldřichově smrti v roce 1600 rod Krajířů vymírá a panství přechází na jeho sestru Kateřinu.

Střídání majitelů a barokní úpravy (17. a 18. století)

V následujících dvou stoletích zámek často měnil majitele. Po Krajířích jej získal Vilém Dubský z Třebomyslic, po bitvě na Bílé hoře mu byl však majetek zkonfiskován a panství koupil Lev Burian Berka z Dubé a Lipé. Během této doby zámek zasáhly dva velké požáry, v letech 1690 a 1721, které si vyžádaly opravy. Právě po těchto událostech získala své barokní prvky zámecká věž, do níž byl v roce 1713 instalován hodinový stroj. V roce 1728 kupuje panství hrabě Heinrich Karl von Ostein, jehož rod zde působil až do roku 1809. Osteinové provedli další barokní úpravy interiérů, na nichž se podílel stavitel Francesco Camelli, a jejich erb dodnes zdobí krb v zámecké kuchyni.

Zlatý věk rodu Dalbergů (1809–1940)

Nejvýrazněji se do podoby i ducha zámku zapsal německý šlechtický rod Dalbergů, který dačické panství zdědil v roce 1809. Tito vzdělaní a uměnímilovní aristokraté si Dačice zvolili za své hlavní sídlo a proměnili je v centrum společenského a kulturního života. Karel Antonín Maxmilián z Dalbergu (1792–1859) zahájil rozsáhlou klasicistní přestavbu. Pověřil vídeňské architekty Michaela Riedla a později Karla Schlepse, aby zámku vtiskli moderní a jednotnou tvář. Zazděné renesanční arkády nahradila elegantní fasáda a interiéry byly přebudovány v noblesním empírovém a biedermeierovském slohu. Vzniklo tak monumentální schodiště, velkolepá knihovna, taneční a zrcadlový sál.

Právě v této pokrokové atmosféře došlo k události, která Dačice proslavila po celém světě. Manželka ředitele místního cukrovaru Juliana Radová se jednoho dne při porcování cukrových homolí zranila. To vedlo jejího manžela, Jakoba Christofa Rada, k vynálezu lisu na výrobu kostkového cukru. V roce 1843 získal na svůj vynález patent a dačická rafinerie začala jako první na světě vyrábět "čajový cukr" v kostkách.

Turbulentní 20. století až po současnost

Rod Dalbergů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy smrtí Johannese Dalberga rod vymřel po meči. Majetek zdědil příbuzný rod Salm-Salm, kterému byl však v roce 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskován a zámek přešel do rukou československého státu. V poválečném období sloužil zámek různým institucím, což se negativně podepsalo na jeho stavu. Zásadní a rozsáhlá rekonstrukce, která proběhla v letech 1990–1996, navrátila zámku jeho zašlou slávu. Dnes je zámek Dačice národní kulturní památkou a nabízí návštěvníkům jedinečný pohled na život šlechty v 19. století.

Architektura zámku Dačice

Architektura zámku Dačice je fascinujícím svědectvím o jeho čtyřsetleté historii. Ačkoliv byla původní renesanční podoba z velké části překryta pozdějšími úpravami, pozorný návštěvník může stále obdivovat harmonické propojení několika stavebních slohů.

Renesanční srdce zámku

Jádro stavby tvoří čtyřkřídlá dispozice obepínající centrální čtvercové nádvoří. Nejvýraznějším pozůstatkem původní stavby z konce 16. století jsou arkády v přízemí nádvoří, které dodávají prostoru typickou italskou lehkost a eleganci. Ačkoliv byly v 19. století zazděny, aby uvolnily místo chodbám, jejich klenby a pilíře jsou stále patrné. Z renesančního období pochází také unikátní sgrafitová výzdoba, jejíž fragmenty byly odkryty na fasádě a která původně pokrývala celou vnější plochu zámku. Celé kompozici dominuje hranolová věž, jež byla později barokně upravena.

Klasicistní elegance exteriéru a interiérů

Dnešní vnější podoba zámku je výsledkem radikální klasicistní přestavby z první poloviny 19. století. Architekt Karel Schleps sjednotil fasády v duchu strohé, ale monumentální elegance. Hlavní průčelí je členěno jednoduchými římsami a okny v pravidelném rytmu, což stavbě dodává klidný a reprezentativní vzhled.

Skutečné poklady se však skrývají uvnitř. Interiéry patří k nejlépe dochovaným ukázkám klasicistní a empírové zámecké architektury v České republice. Ústředním prostorem je monumentální schodišťová hala, která byla navržena jako důstojný vstup do soukromých i společenských prostor. Reprezentační sály v prvním patře, jako je Taneční sál, Zrcadlový sál nebo Modrý salon, ohromí svou bohatou výzdobou, původními tapetami, zlaceným nábytkem a křišťálovými lustry.

Knihovna a kaple

Perlou zámku je bezpochyby zámecká knihovna. Její pozdně secesní podoba z roku 1909 je dílem vídeňského architekta Hanse Prutschera. Dvoupatrový sál s ochozem a elegantními skříněmi pojme na 17 000 svazků knih a rozsáhlé sbírky grafiky a fotografií, shromažďované rodem Dalbergů. Je to místo, kde se snoubí láska k vědění s dokonalým řemeslným zpracováním. Součástí zámku je také novogotická kaple Panny Marie Bolestné, zřízená na počátku 20. století a vysvěcená v roce 1911, která sloužila k soukromým pobožnostem rodiny.

Anglický park

K zámku neodmyslitelně patří rozlehlý přírodně krajinářský park, založený na počátku 19. století. Park plně využívá členitého terénu svažujícího se k řece Dyji a rybníku s malým ostrůvkem. Návštěvníky zve k romantickým procházkám pod korunami vzácných stromů a nabízí malebná zákoutí a průhledy na siluetu zámku.

Další zajímavosti v okolí

1. Telč: Navštivte renesanční perlu na seznamu UNESCO s jedinečným náměstím lemovaným malebnými měšťanskými domy a velkolepým zámkem.

2. Slavonice: Objevte kouzlo tohoto historického města přezdívaného "malá Telč", které se pyšní unikátními renesančními domy se sgrafitovou výzdobou a přístupným podzemím.

3. Hrad Landštejn: Prozkoumejte mohutnou zříceninu románského hradu uprostřed lesů České Kanady, která nabízí úchvatné výhledy do okolní krajiny.

4. Klášter Kostelní Vydří: Zastavte se v tomto významném poutním místě s karmelitánským klášterem a kostelem Panny Marie Karmelské, které je oázou klidu a duchovní síly.

5. Zámek Český Rudolec: Nechte se okouzlit romantickou novogotickou stavbou přezdívanou "Malá Hluboká", která se po letech chátrání postupně probouzí k novému životu.

Zámek Dačice je mnohem víc než jen krásná historická budova. Je to místo s duší, kde na vás na každém kroku dýchne historie a kde se zrodil jeden z nejběžnějších, a přesto geniálních vynálezů. Projděte se elegantními salóny, obdivujte rozsáhlou knihovnu a nezapomeňte si připomenout příběh první kostky cukru. Vaše návštěva bude sladkým pohlazením pro duši každého milovníka historie.

Více praktických informací o otevírací době, vstupném a aktuálních akcích naleznete na oficiálních stránkách zámku.

24.9.2025