Zámek Kroměříž

Město Kroměříž, ležící v srdci Moravy ve Zlínském kraji, je právem nazýváno „Hanácké Athény“. Uprostřed tohoto historického skvostu se tyčí Arcibiskupský zámek, velkolepá a dechberoucí památka, která je spolu se svými zahradami zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Není to jen budova, je to živoucí svědectví o moci, umění a duchu olomouckých biskupů a arcibiskupů, kteří zde po staletí sídlili. Navštívit Kroměříž znamená vydat se na cestu časem, obdivovat nádheru, která přežila války a požáry, a nechat se okouzlit harmonií architektury a přírody. Pokud toužíte po zážitku, který pohladí duši a obohatí mysl, Arcibiskupský zámek je cílem, který vás nezklame.

Stručná historie zámku Kroměříž

Historie zámku je neoddělitelně spjata s olomouckými biskupy, kteří Kroměříž získali již ve 12. století. Na místě dnešního zámku nechal ve 13. století biskup Bruno ze Schauenburku postavit gotický hrad, jenž se stal centrem správy jejich rozsáhlého panství. Během staletí byl hrad přebudován na renesanční zámek, který však zažil svou nejtemnější hodinu během třicetileté války, kdy byl v roce 1643 zcela zničen švédskými vojsky. Z popela ho vzkřísil osvícený a uměnímilovný biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který povolal italské architekty a umělce, aby vytvořili velkolepou raně barokní rezidenci, jejíž podoba nás ohromuje dodnes. V dalších obdobích byl zámek svědkem významných událostí, včetně zasedání Ústavodárného říšského sněmu v revolučním roce 1848.

Podrobná historie zámku Kroměříž

Od gotického hradu k renesančnímu sídlu

Počátky šlechtického sídla v Kroměříži sahají až do 13. století. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281), významný kolonizátor a diplomat ve službách krále Přemysla Otakara II., povýšil původní trhovou osadu na město a na strategickém místě nechal vybudovat raně gotický hrad. Tento hrad sloužil jako správní centrum biskupských statků a sídlo manského soudu, což byla lenní organizace spravující majetek biskupství. Po staletí byl hrad postupně upravován a rozšiřován, avšak zásadní proměnu prodělal na přelomu 15. a 16. století za biskupa Stanislava I. Thurza, kdy byl přebudován na pozdně gotický zámek s renesančními prvky, který již kladl větší důraz na pohodlí a reprezentaci.

Renesanční éra pokračovala i v 16. století, kdy se zámek stal skutečně velkolepým sídlem, které odráželo humanistickou vzdělanost a lásku k umění jeho majitelů. Biskupové jako Vilém Prusinovský z Víckova a Stanislav Pavlovský zvali na svůj dvůr umělce, hudebníky a učence, čímž položili základ budoucím slavným sbírkám a pověsti Kroměříže jako kulturního centra Moravy.

Zkáza a velkolepé vzkříšení

Nejtragičtější okamžik v dějinách zámku nastal během třicetileté války. V roce 1643 město dobyla a vyplenila švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstensona. Zámek byl prakticky srovnán se zemí a město samotné těžce zpustošeno. Zdálo se, že sláva Kroměříže nadobro pohasla.

Obrat k lepšímu nastal s příchodem jedné z nejvýznamnějších postav v historii města i zámku – biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1695). Tento nesmírně bohatý, vzdělaný a cílevědomý muž se rozhodl nejen obnovit zničený zámek, ale vytvořit z něj a z celého města rezidenci, která by se vyrovnala nejvýznamnějším sídlům tehdejší Evropy. K tomuto úkolu povolal vídeňské dvorní architekty italského původu, Filiberta Lucchese a po jeho smrti Giovanniho Pietra Tencallu. Podle jejich plánů vyrostla na sutinách starého sídla monumentální raně barokní čtyřkřídlá budova s dominantní věží. Biskupova stavební činnost se však nezastavila u zámku; inicioval obnovu celého města, založil Květnou zahradu a položil základy proslulé zámecké obrazárny a knihovny.

Doba rokoka a Ústavodárný říšský sněm

V roce 1752 postihl město i zámek další ničivý požár, který zničil zejména druhé patro a interiéry. Následná obnova za biskupa Maximiliana Hamiltona probíhala již v duchu nastupujícího rokoka. Z této doby pochází například velkolepá výzdoba Sněmovního sálu. Zámek se stal místem, kde se setkávala aristokracie, konaly se zde honosné slavnosti a koncerty.

Mimořádný historický význam získal zámek v revolučních letech 1848–1849. Po vypuknutí povstání ve Vídni sem byl přeložen Ústavodárný říšský sněm, který zde jednal od listopadu 1848 do března 1849. V honosném Sněmovním sále zasedali poslanci národů celé habsburské monarchie a pokoušeli se vytvořit první ústavu, která by zaručovala občanům základní práva a svobody. Přestože byl sněm nakonec vojensky rozpuštěn a jeho návrh ústavy nikdy nevešel v platnost, stal se tento moment symbolem boje za demokracii a parlamentarismus v českých zemích.

Moderní dějiny a status UNESCO

Ve 20. století zámek přečkal obě světové války. Na konci druhé světové války, v roce 1945, ustupující německá armáda zapálila věž, ale díky statečnosti místních obyvatel byl požár uhašen a věž zachráněna. Po roce 1948 byl zámek jako majetek církve znárodněn a zpřístupněn veřejnosti. Vrcholem jeho novodobé historie byl rok 1998, kdy byl celý komplex zámku a obou zahrad (Podzámecké a Květné) zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako výjimečně zachovalý příklad barokní knížecí rezidence a s ní spojené krajinné architektury.

Architektura zámku Kroměříž

Arcibiskupský zámek v Kroměříži je impozantní ukázkou raně barokní architektury, ovlivněné italskými a vídeňskými vzory. Jeho současná podoba je především dílem architektů Filiberta Lucchese a Giovanniho Pietra Tencally, kteří jej navrhli pro biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna.

Exteriér a uspořádání

Zámek je koncipován jako mohutná čtyřkřídlá budova obklopující téměř čtvercové nádvoří. Fasády jsou členěny mohutnými pilastry a rustikou v přízemí, což jim dodává monumentální a reprezentativní vzhled. Celé hmotě dominuje 84 metrů vysoká věž, která je připomínkou původního středověkého hradu a zároveň symbolem moci olomouckých biskupů. Z věže se návštěvníkům naskýtá úchvatný pohled na celé město, obě zahrady a malebnou krajinu Hané.

Interiéry a slavné sály

Interiéry zámku ukrývají neobyčejné bohatství a umělecké poklady. Prohlídkové trasy vedou návštěvníky řadou reprezentačních sálů a soukromých apartmánů, které dokumentují životní styl a vkus nejvyšších církevních hodnostářů.

Sněmovní sál: Bezpochyby nejznámější a nejvelkolepější prostor zámku. Původně zamýšlený jako hlavní jídelna, byl po požáru v roce 1752 přebudován do dnešní rokokové podoby. Jeho rozměry (délka 40 m, šířka 20 m, výška 17 m) jsou ohromující. Stěny jsou zdobeny umělým mramorem a bohatou štukovou výzdobou od Karla Kellera. Strop pokrývá obrovská olejomalba na plátně od vídeňského malíře Johanna Nepomuka Steinera. Sál osvětluje 22 zlacených lustrů a je vybaven původními rokokovými kamny. Právě zde se konal již zmíněný Ústavodárný říšský sněm.

Manský sál (Lenní sál): Sál sloužil pro zasedání manského soudu. Jeho největší chloubou je cyklus devíti monumentálních stropních maleb od předního rakouského barokního malíře Franze Antona Maulbertsche, které alegoricky oslavují vládu biskupa Hamiltona.

Carský pokoj: Tento salon, zařízený ve stylu druhého rokoka, připomíná setkání rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra III. v Kroměříži v roce 1885.

Zámecká knihovna: Nádherný rokokový interiér knihovny ukrývá přes 90 000 svazků, včetně vzácných prvotisků, iluminovaných rukopisů a rozsáhlé sbírky hudebnin. Její sbírky patří k nejcennějším historickým knihovním fondům v České republice.

Zámecká obrazárna

Samostatnou a mimořádně cennou kapitolou je zámecká obrazárna, která je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou starého umění v Česku. Její základ položil biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který v roce 1673 koupil vynikající sbírku obrazů od bratrů Imstenraedových z Kolína nad Rýnem. Dnes sbírka obsahuje díla evropských mistrů 15. až 18. století. Absolutním klenotem a dílem světového významu je obraz Tiziana Vecellia „Apollón a Marsyas“, pozdní mistrovské dílo, které svou expresivitou a malířským podáním fascinuje odborníky i laiky. Dále jsou zde zastoupeni umělci jako Lucas Cranach starší, Anthonis van Dyck, Jan Brueghel starší či Paolo Veronese.

Další zajímavosti v okolí

Květná zahrada (Libosad): Unikátní, geometricky přesná raně barokní zahrada italského typu, která je nedílnou součástí areálu UNESCO a nachází se kousek od zámku.

Podzámecká zahrada: Rozlehlý anglický krajinářský park o rozloze 64 hektarů, který plynule navazuje na zámek a je ideálním místem pro relaxační procházky.

Arcibiskupské vinné sklepy: Přímo v suterénu zámku se nacházejí historické vinné sklepy založené ve 13. století, kde se dodnes vyrábí kvalitní mešní víno a kde můžete absolvovat prohlídku s degustací.

Historické centrum Kroměříže: Projděte se po Velkém náměstí s podloubími, obdivujte kašnu a morový sloup, nebo navštivte gotický kostel sv. Mořice.

Zámek Chropyně: Jen pár kilometrů od Kroměříže se nachází renesanční zámek spojený s pověstí o králi Ječmínkovi, kde dnes sídlí muzeum věnované místnímu rodákovi, malíři Emilu Fillovi.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži je místem, kde se historie snoubí s uměním a architekturou v dokonalé harmonii. Návštěva tohoto klenotu na seznamu UNESCO není jen obyčejným výletem, ale hlubokým kulturním zážitkem, který vás přenese do doby lesku a slávy moravské církve. Nechte se okouzlit jeho velkolepostí a objevte příběhy, které vyprávějí jeho zdi.

Pro aktuální informace o otevírací době, cenách vstupného a typech prohlídkových okruhů navštivte oficiální webové stránky zámku.

29.9.2025